Wasserbauer Jaroslav *1962

Objekt

sign. Wasserbauer Jar., ve formě tavené, broušené a leštěné sklo, sytě červeně a hnědě tónované, výška 34 cm
Provenience: majitel získal z ateliéru autora. Wasserbauerova sklářská tvorba má charakter robustních sochařských objektů tvořených z barevné skleněné taveniny. Autor využívá jejích specifických vlastností a tvárné možnosti pro tvorbu abstrahovaných plastik. V nich se uplatňuje především redukované geometrické řešení objemů doplněné často organickým nebo vegetabilním motivem se strukturovaným povrchem. Důležitou roli hraje v tvůrčím procesu práce s matnou a broušenou plochou povrchu a především s účinkem přirozeného světla, dopadajícího na objekt. Zatímco matný povrch plastik světlo odráží a rozptyluje, a to jej plasticky modeluje v prostoru, broušený povrch světlo absorbuje, propouští dovnitř a odhaluje vnitřní prostor sochy. Účinek světla, násobený barevnými pigmenty, je jedinečný. Světelné a barevné kvality sochařsky koncipovaných objektů z ušlechtilého materiálu z nich činí výsostná umělecká díla. Sklářská tvorba Jaroslava Wasserbauera volně navazuje na silnou tradici české sklářské školy, která se formovala na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století. K jejímu okruhu patřili především studenti Josefa Kaplického na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, tedy Stanislav Libenský, Miluše Roubíčková, Vladimír Kopecký a Václav Cígler, kteří skleněnou plastiku povznesli na úroveň monumentální sochařské tvorby. Od devadesátých let se J. Wasserbauer věnuje tavené plastice, v níž čerpá podněty z živé i neživé přírody, zejména vegetativních tvarů sasanek a podmořských hub, které jej fascinují. V roce 2013 se podílel na návrzích skleněných cen pro víteze Mistrovství světa v biatlonu.